POŽEHOVÁNÍ (moxování)
Požehování různých míst těla je v lidovém léčitelství dávno známé. Také v čínském lidovém léčitelství má metoda
čen-tiou vlastně dvě složky, a to akupunkturu a požehování (moxu), které doplňují jedna druhou a často se společně kombinují, což vyplývá již ze samotného názvu této léčebné metody. Kromě toho jak v Číně, tak v Japonsku jsou v lidovém léčitelství
způsoby, které používají jako hlavní složky svého působení tepelného účinku.
Při požehování se nejlépe osvědčily pelyňkové cigarety, asi 20 cm dlouhé, s vyznačenými dílky podle doby hoření. Dále jsou to pelyňkové kónusy a konečně přikládání těchto tepelných zdrojů ne přímo na kůži, ale na rukojeti jehel.
Požehování se provádí několika způsoby:
|
|
1. Tzv. teplé, ŤIOU, při němž se dá konec zapálené cigarety nad akupunkturální bod asi
l - 2 cm od kožního povrchu, přičemž dojde u nemocného ke vzniku přijatelného pocitu tepla. Pak se ponechá asi 5 - 10 minut. Tohoto sedativního způsobu se používá při neuralgiích, onemocnění gastrointestinálního traktu, kožních onemocněních apod.
2. Metoda nepřerušovaného tepla tlejícího konce cigarety nad kůží. Při tomto způsobu je značná účast kůže, ale nevzniká spálenina. Používá se zejména u kožních
onemocnění.
3. Při další metodě se tlejícím koncem cigarety dělají nad akupunkturálním bodem pohyby podobné zobání ptáka. Cigarety se přibližují k bodli na kůži a opět oddalují.
Bolestivost, která vzniká při přibližování cigarety, rychle mizí po jejím oddálení. Tato metoda má ionizační účinek. Procedura trvá asi 2 - 5 minut na jeden bod. Používá se zejména v pediatrii, při kolapsu, komatózních stavech, paralýzách a tam, kde
je třeba tonizovat.
Některé způsoby provádění moxy
Jiné způsoby moxy:
1. Přikládání pelyňkových kónusů. Vytvoří se ze zvláštní masy. Jejich velikost je různá podle potřeby délky hoření. Buď se přikládají přímo na kůži, kde vedou
k jejímu tepelnému poškození, nebo se dávají na různé podklady, např. z česneku apod.
2. Použití speciálních přípravků. Zejména v Japonsku se používají speciální kovové nebo keramické přípravky rozličné konstrukce. V nich se dá hoření regulovat.
3. Kromě pelyňkových cigaret se používá i směsí z různých medicinálních trav.
Sami jsme používali přípravku na způsob mikropájky s regulovatelnou teplotou nebo světelného zdroje koncentrovaného do malé plošky. Indikace požehování jsou stejné jako
u akupunktury. Číňané jí dávají přednost zejména u zesláblých a dětí, u neurasteniků a tam, kde z jakýchkoli příčin nelze provést akupunkturu. Akupunktura má sedativní, moxa více tonizační účinek. Ale i zde je možno podle způsobu použití moxy dosáhnout
jak tonizačního, tak i sedativního účinku léčby. Při hlubokém prohřívání má tonizační, při povrchním, na velké ploše působícím prohřívání sedativní účinek.
Požehování přináší dobré výsledky u kloubních potíží, svalových kontraktur a spasmů, dále u onemocnění gastroimestinálního a urogenitálního systému, zejména s příznaky hypofunkce (např. atonické obstipace, amenorrhoe, hypotonie apod., tedy povšechně
u hypostavů).
Požehování je kontraindikováno:
1. u nemocných, u nichž je kontraindikována i akupunktura;
2. u nemocných s horečnatým onemocněním s vysokou teplotou;
3. jejím prováděním na obličeji pro možnost vzniku spáleniny;
4. při těhotenství v bodech nad dolní částí břicha;
5. a konečně jejím prováděním v okolí očí a nad velkými cévami.
Použito z knihy AKUPUNKTURA v teorii a praxi, MUDr. Radomír Růžička, Csc., NADAS 1990
|