Akupunkturální bod
Akupunkturální bod je místo na povrchu těla, kam se projikuje funkce příslušného vnitřního orgánu
nebo akupunkturální dráhy. Nemůžeme si ho představovat ve smyslu geometrického bodu, ale jako místo, z něhož můžeme regulovat životní energii organismu, cirkulaci Qi a krve, a tak příznivě léčebně ovlivnit poruchu funkce příslušného orgánu. Velikost
akupunkturálního bodu je různá a kolísá v rozmezí od 0,2 - 5 mm. V poslední době však Hálek elektrometrickým měřením multipolární sondou prokázal, že jejich velikost je podstatně menší.
Po empirickém zjištění, že podrážděním určitých účinných bodů lidského těla lze ovlivnit funkci orgánů, byly objevovány stále další účinné body, z nichž mohly být ovlivněny různé choroby nebo jednotlivé symptomy onemocnění. Dnes současná věda uznává
asi 692 účinných bodů, z nichž zhruba 360 má větší význam. Zpravidla se nejčastěji používá asi 150 bodů
Lokalizace akupunkturálních bodů
Lokalizace aktivních bodů na lidském těle je určena a popsána
1. přesně anatomicky. Je dána vztahem bodu k důležitým anatomickým formacím (různých kostních výčnělků, svalových okrajů apod.);
2. pomocí měrných jednotek. V akupunktuře se dosud používá tradiční čínská měrná jednotka l cun, dělená na 10 fenů
Rozeznáváme:
a) absolutní cun - udává hloubku akupunkturálního vpichu a měří 2,5 cm;
b) individuální cun - což je vzdálenost mezi interfalangeálními rýhami skrčeného prostředního prstu u mužů na levé, u žen na pravé ruce, event. šířka palce;
c) proporcionální cun - každá tělesná krajina je rozdělena na určitý počet stanovených dílků; jeden dílek pak tvoří proporcionální cun, který tak závisí na individuálních mírách nemocného
Individuální cuny - délkové míry používané k vyhledávání akupunkturálnich bodů
Tak mezi bodem iň-ťan, ležícím na kořeni nosu, je k bodu da-čžuj, nacházejícímu se mezi proc. spinosi C 7 a D l, 18 proporcionálních cunů. Na zádech pak od uvedeného k
bodu jao-šu v úrovni křížové kosti je 30 proporcionálních cunů. Na břiše od konce proc. ensiformis k pupku 7, od pupku k hornímu okraji symfýzy 5 proporcionálních cunů
Rozdělení tělesných partií na poměrné dílky (cuny)
Na horních končetinách je
|
|
od předního okraje axily do loketního ohybu
|
9 proporcionálních cunů
|
od loketního ohybu k zápěstí
|
12 proporcionálních cunů
|
Na dolních končetinách
|
|
od tuberositas tibiae k vnitřnímu kotníku
|
13 proporcionálních cunů
|
od dolního okraje pately k zevnímu kotníku
|
16 proporcionálních cunů
|
od dolního okraje pately k hornímu okraji symfýzy
|
18 proporcionálních cunů
|
od velkého chocholíku femoru do středu kolena
|
19 proporcionálních cunů
|
Na hlavě
|
|
od přední k zadní hranici růstu vlasů
|
12 proporcionálních cunů
|
od spojnice obočí k přední hranici vlasů
|
3 proporcionálních cuny
|
od zadní hranice vlasů k trnu C 7
|
3 proporcionálních cuny
|
mezi body žaludku 8 oboustranně
|
9 proporcionálních cunů
|
mezi processi mastoidei obou stran
|
9 proporcionálních cunů
|
Na hrudníku a břiše
|
|
od incisura jugularis sterni k proc. ensiformis
|
9 proporcionálních cunů
|
od proc. ensiformis k pupku
|
8 proporcionálních cunů
|
od pupku k hornímu okraji symfýzy
|
5 proporcionálních cunů
|
od axilární rýhy k dolnímu okraji hrudníku
|
12 proporcionálních cunů
|
Proporcionální rozdělení tělesných krajin
Na obličeji se užívá vzdálenosti od vnitřního k zevnímu očnímu koutku, která se rovná l proporcionálnímu cunů. Vzdálenost od střední linie zad k 2. boční linii, která
je v místech vnitřní hrany lopatky, činí 3 proporcionální cuny.
Jiná možnost určení aktivního bodu je pomocí palpace. V místě jeho uložení můžeme obyčejně nahmátnout mělkou jamku, která je obyčejně i palpačně citlivá. O správném zavedení jehly do akupunkturálního bodu nás přesvědčí také vyvolání charakteristických
pocitů, jak bylo již vzpomenuto. V současnosti se v různých zemích používá k detekci akupunkturálních bodů různých detektorů, založených většinou na principu měření kožního elektrického odporu. Podobné body s nízkým ohmickým odporem najdeme nejen u lidí
(dokonce i u kadaver po dobu až několika dnů po smrti), ale i u zvířat a rostlin. Při detekci tímto přístrojem si musíme být vědomi toho, že i body na stejné dráze nebo i symetrický bod mohou mít rozličnou hodnotu kožního odporu. Tohoto poznatku se dá
využít i ke způsobu volby metody buď sedativní, nebo tonizující, ale lze ho využít též i k diagnostice poruch různých “drah" či jim náležejících orgánů. Tyto přístroje jsou cenným pomocníkem zejména při aurikuloterapii.
Na našem trhu se objevilo několik druhů těchto detektorů. Tak vedle AKD 401, vyráběného již dříve n. p. Prema ve Staré Turé, je to Akudiast n. p. Metra Blansko a Stimul 3 k. p. Tesla-Eltos.
V zásadě rozdělujeme aktivní body na:
1. body nestálé, které nemají přesné umístění a objevují se jako značně citlivé body jen u některých nemoci. Akupunktura v těchto bodech většinou přináší značný efekt;
2. body mimodráhové. Mají sice přesné umístění, ale leží mimo tzv. dráhy. Ngiyen van Nghi popsal již 171 těchto bodů;
3. klasické body; leží na tzv. dráhách. Tyto dráhy spojují jednotlivé body, u nichž se předpokládá spojení s určitým vnitřním orgánem a tvoří určitou síť. Podle vztahu k jimi ovládanému orgánu jsou také podle něho pojmenovány (dráha plic, srdce,
ledvin atd.). Všechny začínají nebo končí na končetinách, a to na jejich konečných částech
Tyto body můžeme rozdělit z hruba na 2 skupiny:
1. body s lokálním účinkem (jsou lokalizovány na hlavě, obličeji, hrudníku);
2. body se všeobecným účinkem (leží distálně od loktů a kolen)
Použito z knihy AKUPUNKTURA v teorii a praxi, MUDr. Radomír Růžička, Csc., NADAS 1990 |