Zapper

Hulda Regehr Clark REVOLUCE v LÉČENÍ všech NEMOCÍ
	Testováno u viróz

VĚNOVÁNÍ

Tuto knihu bych chtěla věnovat všem těm, kteří mě navštívili - od prvního člověka v roce 1963 - paní R. Biehlové - až do současnosti. Od každého z nich jsem se toho hodně naučila a musím ocenit jejich odvahu, inteligenci a vůli.

PODĚKOVÁNÍ

Chci vyjádřit obdiv svému synovi Geoffreyovi, který vždy v neděli u večere naslouchal mým “bláznivým" myšlenkám. Byl trpělivý, laskavý, obětavý a ochotný podělit se o své znalosti elektroniky a výpočetní techniky. Bez něj by tato kniha nikdy nemohla být napsána. Velký dík patříi rovněž Franku Jeromovi z DDS za zapůjčení kolekce parazitů. Jen diky jeho snahám o omezení používání kovů v zubním lékařství se mnohé příběhy našich pacientů mohly skončil tak šťastně, jak se skončily. Děkuji také Lindě Jeromové za to, jak se o nás trpělivé starala a Edně Bernsteinové za její velikou pomoc, kterou nám poskytla.

Úvod

Nemocní bývali již odnepaměti drženi jako “rukojmí" kvůli svým penězům či nehmotným statkům. Lékaři i primitivní přírodní léčitelé jsou obklopováni jakýmsi mystériem - používají totiž byliny či chemikálie, zaklínadla či “prognózy", aby nemocnému pomohli k vyléčení. Dnes polyká medicínský průmysl (lékaři, dodavatelé a pojišťovny) podstatnou část příjmů pracujících. Nebylo by hezké, kdyby se všichni tito poskytovatelé služeb mohli vrátit například k zahradničení nebo k nějaké jiné užitečné činnosti. Nebylo by úžasné, kdyby se k nim mohli připojit také všichni bývalí nemocní?
Nejslibnějším objevem v této knize je velká účinnost působení elektřiny při ničení virů, bakterií a parazitů. Má to snad znamenat, že můžete klidně odvolat svoji návštěvu na klinice? Ne, to jistě ne, protože zničení původců nemoci Vás neučiní okamžitě zdravými (zdravou). Avšak při Vaší další návštěvě bude lékař z Vašeho těla chemické látky kupodivu odstraňovat, namísto toho, aby je do něj vpravoval.

Možná si myslíte, že by takovýto vynález měl být co nejrychleji patentován. Tuto radu jsem dostávala velmi často, ale nakonec jsem se rozhodla jinak. Jestliže Vy budete zdraví, pomůže to mně, mým dětem i mým vnoučatům. Patentovaní mého vynálezu by cestu k tomuto cíli mohlo zkomplikovat. Celý svět potřebuje opustit temnou éru medicíny a nemocí a zjistit pravou příčinu infekcí a nemocí. A my musíme a můžeme být předzvěstí nového věku, ve kterém bude život bez nemocí - bez diabetu, vysokého krevního tlaku, rakoviny, AIDS, migrén či lupénky. Žádná z chorob nezůstane s tímto novým pojetím léčby neporazitelná.

Příslib

Vejděte do nového života.
Života bez chronických nemocí.
Opusťte Váš starý život.
Držel Vás jako vězně.
Zkuste něco nového.

Vaše vězení nemá žádné zdi, má. pouze hranice, jež vymezují prostor kolem Vás. Uvnitř těchto hranic dlí Vaše zastaralé myšlení, za nimi se nachází myšlení nové, které Vás pobízí, abyste tylo hranice překročili a opustili tak setmělou kobku svého vězení. Seberte odvahu a přijměte tyto nové myšlenky - Vaše nemoc se potom dá s velkou pravděpodobností na ústup. Během .několika týdnů může být minulostí.

Pokud jste vážně nemocní nebo trpíte nějakou lehčí, ale chronickou chorobou, jistě jste se již museli sami sebe ptát: “Proč musím mít tyto problémy zrovna já? Existuje nějaká možnost, jak se jich zbavit?”

Řekneme, že Vám lékař docela přesné vysvětlil podstatu Vaší nemoci, či nemoci Vašeho dítěte. Například: virus Coxsackie napadl mozek Vašeho dítěte a způsobil encefalitidu. Vy se modlíte, aby to imunita Vašeho dítěte zvládla. Znáte sice podrobně podstatu tohoto onemocnění, ale jste proti jeho původci úplné bezmocní.

Pokud byste mohli mít ona příslovečná tři přání, pravděpodobně by zněla takto:

1. ať moje dítě přežije
2. ať nemá žádné trvalé poškození
3. ať žiji ti báječní doktoři a báječné sestřičky, kteří se starají o kyslíkový stan a hlídají mému dítěti teplotu a základní životní funkce.

Co kdybyste mohli otočit knoflíkem a během tří minut zničit všechny viry Coxsackie v těle Vašeho dítěte? Co kdyby se to obešlo bez vedlejších účinků a virus by se již nikdy nevrátil?

V této knize se dozvíte, jak tylo myšlenky proměnit ve skutečnost. Také zjistíte, proč vlastně Vaše dítě encefalitidu nebo jinou nemoc doslalo, a jak se tomu pro příště vyhnout.

Pokud se cítíte být zaskočeni, postupujte krok za krokem: nejdříve se podívejte na vysílání rádiové povahy, kterým se vyznačují všechny živé bytosti beze zbytku, potom zjistěte frekvence, na kterých působí ten který virus, bakterie, či parazit, a nakonec začnete rušit, jejich frekvenci, až tyto organismy zahynou. Vše je otázkou několika minut!

Pouze dva problémy

Nezáleží na tom, jak dlouhý a složitý je seznam symptomů, které se u toho kterého jedince vyskytují, ať už se jedná o chronickou únavu, neplodnost, či jiné problémy. Jsem si jista, že zde hrají roli pouze dva faktory; je to za prvé přítomnost znečisťujících látek, a za druhé přítomnost parazitů. Nedostatek pohybu nebo vitaminů, změněnou hladinu hormonů něho něco podobného nikdy nepovažuji za hlavní příčinu. Řešení je jednoduché:

Je to statečný boj - boj o zdraví. S optimismem a odhodláním můžete učinit stejný zázrak, jakého dosáhli mí pacienti. Dalším pozitivem je, že Vás to nepřijde vůbec draho. Vaše léčba Vás bude stát řádově stovky korun.

Buďte detektivem svého zdraví

Poté, co se zbavíte svých nemoci, předveďte princip této léčby i Vaší rodině. Členové rodiny (a tím pádem i jejich problémy) jsou spolu v úzkém vztahu. Když si to uvědomíme, nás problém se tím značně zjednoduší. Můžete si zavést malý deník jako součást Vašeho rodinného dědictví, ve kterém tyto Vaše léčebné úspěchy budete zaznamenávat. Jestliže trpěla Vaše teta, Vás otec, či bratr cukrovkou, a všichni .se po seznámení s tímto způsobem léčby uzdravili, stojí jistě za to, aby byla tato skutečnost dochována i pro Vaše potomky.
Všimněte si, jak silná dědičnost se může ve Vaší rodině uplatňovat - ne však skrze sdílení genu, ale skrze sdílení jedné střechy, jednoho stolu, supermarketu, či jednoho zubaře!

Mnohé problémy mohou být vyděděny. Vyléčte se ze zánětu sítnice, svalové dystrofie (té “vrozené"), a setřeste ten rodinný osud v podobě genových předpokladů k těmto nemocem.. Přineste do Vaší rodiny naději zjištěním pravého původu všech Vašich nemocí. Vraťte úctu Vašim genům, jež určují barvu a povahu Vašich vlasů, ale nikoli to, jestli budete plešatí, určují barvu Vašich očí, ale ne jejich onemocnění. Vaše geny Vám předávají to dobré od Vašich předků. To špatné Vám způsobují parazité a znečištění.

Zničení všech původců nemocí je prvním krokem, který musíte učinit. Může to pro Vás znamenat otázku života a smrti. Uzdravení se však znamená více, než jen záchranu života. Nyní přichází na řadu složitá otázka, odkud se tito parazité a tyto nečistoty berou a proč Vás napadají s takovou intenzitou.

Proces znečišťování Vašeho těla se odvíjí jako příběh. Podívejte se blíže, abyste uviděli celé to panorama titěrných nepřátel, kteří se neúnavně snaží napadnout Vaše tělo, avšak jsou drženi na uzdě Vaším statečným imunitním systémem - především Vašimi bílými krvinkami. Je však zřejmé, že mají ještě jiného nepřítele - Vaši špatně vybranou a nezdravou dietu.

Vaše srdce bije pro tato malá krevní tělíska (bílé krvinky). Již nikdy více byste jim neměli dávat arzén, rtuť, či olovo. Už žádny kobalt, azbest, ani freon.

Vaše tě!o se Vám za Vaše šetrné zacházení bohatě odmění. Dojde k věcem, které jsou zdánlivě nemožné tak, jako Váš výstup na Mount Everest:

- zbavíte se Vaší chronické kvasinkové infekce
- přestanou Vám vypadávat vlasy a dokonce Vám narostou nové
- můžete prolomit sérii neúspěšných pokusů o otěhotnění
- můžete překonat svoji únavu
- můžete se zbavit bradavic
- můžete si zbystřit zrak a sluch
- můžete potlačit neustálý hlad

Zdraví, to neznamená pouze nepřítomnost nemocí - znamená to cítit se skvěle a mít ze života radost, být šťastný, že můžete pozorovat nebe a všechno živé kolem Vás, cítit, že se lidská společnost vyvíjí správným směrem. Zdraví jsou také vzpomínky na šťastné chvíle Vašeho dětství a víra v budoucnost.

Objev

Z jakého důvodu .se domnívám, že mohu v lidském těle objevil to, co nelze zjistit žádným krevním testem? Co je to za novou technologii, jestliže to umožňuje? Proč je elektronické vyšetřování v mnoha ohledech úspěšnější než chemické metody? Na čem se zakládají má tvrzení o možnosti ničení parazitů elektronickou cestou?

V roce 1988 jsem objevila nový způsob vyšetřování tělesných orgánů na elektronické bázi. V současnosti je možné orgán vyšetřit sonograficky, rentgenem, počítačovým tomografem nebo magnetickou rezonancí. Pomocí těchto diagnostických technik může lékař zjistit abnormality ve tvaru a vnitřní struktuře toho kterého orgánu bez toho, aby do něj musel zasáhnout. Moje nová technologie však umožňuje více - můžeme pomoci ní zjistit přítomnost virů, bakterií, plísní, parazitů, rozpouštědel a toxinů, a to navíc velmi jednoduchou, nenákladnou a rychlou cestou s nízkým procentem chyb. Elektřina skrývá opravdu magický potenciál.

Naše vyšetřovací metoda je založena na principu zkoumání rádiových vln. Pokud velmi pečlivě srovnáte kapacitní a odporové vlastnosti vnějšího obvodu tak, že rezonanční frekvence je stejná jako frekvence vysílaná z určeného zdroje, bude obvod oscilovat. Znamená to, že zde bude pozitivní zpětná vazba v zesilujícím obvodu. Můžete ji slyšet - je to jako když to zapiští ve vesnickém rozhlase.

Vnější obvod, kterého užívám, .se nazývá audio oscilátor, a dá se snadno postavit či koupit. Vaše tělo emituje příslušné rádiové frekvence. Pokud spojíte s Vašim tělem audio oscilátor a uslyšíte rezonanci, znamená to, že jste zjistili spojení něco ve Vašem těle odpovídá vzorku, jež se nachází v obvodu testovací desky. Vložením laboratorního vzorku - například nějakého viru na testovací desku můžete podle přítomnosti či nepřítomnosti, rezonance určit, zda se daný virus ve Vašem těle vyskytuje či nikoli. Zachycení rezonance je snazší, pokud jste radiotechnik či hudebník. Ostatní si to musí s jistou dávkou trpělivosti nacvičit. Další detaily se dozvíte v kapitole o bioelektronice.

V roce 1988 jsem se naučila se zakrytým zrakem během několika minut elektronicky identifikovat jakoukoli látku, jež byla nanesena na moji pokožku. Mohla jsem ochutnat něco, co ve skutečnosti žádnou chuť nemělo. Systém, který jsem ke zjišťování těchto látek používala pracoval spolehlivě na kůži a na jazyku, avšak já jsem se stále ptala - mohl by být použit i u vnitřních orgánů?

Čekalo mé ještě mnoho a mnoho výzkumné práce. Chtěla jsem se dozvědět co způsobuje hučení v mých uších, bolest mých oči, moje trávicí potíže a tisíc dalších věcí.

Avšak spolu .se vzrušením z nových objevů v mé mysli vyvstávala otázka, jak to všechno může fungovat bez zdroje vysokofrekvenční energie. Můj audio oscilátor pracoval pouze na 1000 Hz (hertz, tj. počet cyklů za sekundu), avšak radiofrekvence dosahuje stovek tisíc Hz. Avšak tohoto jevu bylo možno dosáhnout pomocí již zastaralého přístroje dermatronu, který dává pouze stejnosměrný proud, ale nikoli vlnění!

Musel tu tedy někde být jiný zdroj vysokofrekvenční energie. Mohla jsem to být já sama? To zní směšně!

Byl tu způsob, jak to zjistit - jestliže mé tělo emitovalo energii o vysoké frekvenci, bylo ji možno uzemnit pomocí vhodného kondenzátoru. Zpětnovazebné oscilace by potom měly ustat.

Pokus ukázal, že tomu tak opravdu je - oscilace přestaly. Tento problém mi však stále nedal spát. Zkusila jsem další test, jež měl potvrdit mou teorii, že pokud v mém obvodu existuje rádiová frekvence, měla bych být schopna ji vyrušit pomocí tlumivky. l tato hypotéza se nakonec potvrdila. Ve třetím testu jsem se pokusila zjistit, zda by - za předpokladu, že se jedná o rezonanci - nešlo přidáním kapacitního odporu do obvodu tuto rezonanci zrušit. l v tomto případě, měl test kladný výsledek. Opačným postupem - zapojením indukčního odporu - by se tedy rezonance měla znovu objevit. A skutečné k tomu při mém dalším pokusu došlo. Vytvořila jsem grafy závislostí mezi kapacitním a indukčním odporem, a tyto grafy byly zcela reprodukovatelné.

Proč jsem potom nemohla zachytit tylo rádiové frekvence na mém osciloskopu? Bylo to pravděpodobně proto, že se jednalo o vysokofrekvenční energii a ne o vysokoenergetickou frekvenci, a já jsem nevěděla, jak jí zesílit, aby byl potlačen šum pozadí. Toto vysvětlení však pro mě nebylo dostatečné přesvědčivé - naopak, tato myšlenka neustále trýznila mé vědomi a nedala mi spát.

Provedla jsem proto další test. Jestliže jsem opravdu “vysílala" radiovou frekvenci, kterou bylo možné svést do obvodu, potom by mělo přidaní vnějšího zdroje. kléry by vysílal jinou frekvenci, tyto frekvence navzájem rušit. Nejdříve jsem použila frekvenci 1 kHz. Žádná rezonance se neobjevila, frekvence se opravdu rušily. Mělo to znamenat, že moje tělo nevysílá žádnou frekvenci o hodnotě 1 kHz.? Nebo byla tato frekvence vyrovnána a zrušena? Postupně jsem frekvenci zvyšovala na 10 kHz., 100 kHz. a nakonec na 1 MHz. Žádná rezonance se neobjevila.

Nemohla jsem proto učinit žádné závěry. Byla neděle, pět hodin odpoledne - konec pracovní doby, a pohledem na svůj frekvenční generátor jsem zjistila, že je na něm možné dosáhnout frekvence až 2 MHz. Řekla jsem si, že mi ještě jeden rychlý experiment jistě nezabere příliš mnoho času. Zvýšila jsem tedy na 1.8 MHz., a co .se nestalo - ozval se ječivý zvuk rezonance. Že by se, mi to konečně povedlo? Zkoušela jsem to znovu a znovu.

Proč .se rezonance ozývala až nyní a ne již předtím? Dosáhla jsem snad vlnové délky (vlnového rozsahu) svého těla?

Zjistila jsem, že nejnižší frekvence, která rezonuje, má hodnotu 1,562 MHz. Jakákoli vyšší frekvence (zkoušela jsem jich asi dva tisíce, a to až do 2 MHz. což byl limit mého generátoru) vyvolávala rezonanci.

O rok později jsem si koupila o něco kvalitnější frekvenční generátor, abych prozkoumala i vyšší frekvence a dostala se až na horní mez svého vlnového rozsahu. Mým konečným zjištěním bylo, že vlnové rozmezí mého těla sahá od 1,562 Mhz. do 9,457 Mhz. a jakákoli frekvence v tomto rozmezí vyvolá v našem obvodu rezonanci.

Všechno má svou vlastní frekvenci

Rok 1989 byl pro mě nadmíru rušný. Rozhodla jsem se najít vlnové délky (rozsahy) pro další živé organismy. Našla jsem frekvence pro mouchy, brouky, pavouky, blechy, mravence a další běžné živočichy. Jejich frekvence se pohybovaly v rozmezí od i do 1,5 MHz. Nejvyšší frekvenci u hmyzu měli švábi.

Potom přišlo překvapující zjištění - i mrtvý hmyz totiž vysílal svou frekvenci. Vlnové pásmo bylo sice užší a pohybovalo se u horní meze vlnového pásma živého hmyzu, ale přece jenom tu jisté frekvence byly přítomny.

Jestliže se tedy vysílání radiových vln nevztahovalo pouze na živé organismy, ale vyskytovalo se i u organismů mrtvých. znamenalo to. že jsem již ke svým pokusům mohla užívat vypreparované laboratorní vzorky mrtvých organismů a nemusela jsem už dále lozit po čtyřech po zahradě, ani obtelefonovávat jatka a shánět se po zvířecích parazitech.

Bylo to šťastné zjištění. Mým prvním vzorkem byla lidská motolice, nepříjemný parazit, vpravdě metla lidstva. Tohoto parazita jsem našla v játrech (ne ve střevech) každého člověka, který byl postižený rakovinou. Mrtvý dospělý parazit vysílal frekvenci kolem 434 kHz., vzorek jeho redia na mikroskopovém sklíčku asi 432 kHz. (stejné jako u ostatních stádií).

Nyní jsem měla k dispozici celý katalog dodavatelů biologických materiálů - stovky vzorků virů, bakterií, parazitů, plísní, a dokonce toxinů.

Najednou jsem pojala nápad. Kdyby byl člověk vystaven působení vlnění, vysílaného frekvenčním generátorem, které by mělo stálou frekvenci 432 kHz., co by se potom dělo se zmíněnou motolicí, jež by byla přítomna v jeho těle?

Ještě v tomto týdnu jsem na tuto otázku našla odpověď. Svůj experiment jsem provedla ne s motolicí, nýbrž s bakteriemi salmonely, giardie a herpesu, kterých jsem se již delší dobu nemohla zbavit. Po třech minutách působeni frekvenčního generátoru jsem se vyšetřila a k mému překvapení jsem žádnou z těchto bakterií ve svém těle nenašla. Také frekvence - charakteristické pro tyto bakterie najednou zmizely. Opakovaně jsem tyto frekvence testovala, ale bez výsledku. Byly bakterie zničeny? Nebo je snad vysílaná frekvence pouze dočasně umrtvila?

Po čase se ukázalo, že stejně jako frekvence zmíněných bakterií zmizely i příznaky jejich působení. Můj herpes přestal bolet. Všechno se zdálo být až neuvěřitelné jednoduché - zkrátka a dobře jsem tomu zpočátku ani nemohla uvěřit.

Bylo však toto elektronické působení pro člověka bezpečné? Během několika týdnů jsem měla k dispozici spolehlivé údaje, týkající se limitů pro léčbu elektřinou. Moje zařízení pracovalo s napětím pouhých 5 voltů na specifické frekvenci po dobu nějakých 3 minut. Tyto hodnoty se v žádném případě nedají považovat za pro člověka nebezpečné.

Selektivní “elektrocida”

Během dvaceti minut (tři minuty pro každou ze šesti různých frekvencí) se celá moje rodina zbavila jednoho specifického parazita. Případy lidí s rakovinou ukazují, že univerzální indikátor tohoto onemocněni - ortho phospho - tyrosin muže být z jejich těla během několika hodin odstraněn, jestliže je zničen příslušný parazit.

Stejně tak tomu je u “nevyléčitelné” nemoci AIDS. Existují případy lidí, nakažených virem HIV, kteří se tohoto viru během několika hodin zbavili. Také u mnoha bolestivých stavů byla prokázána okamžitá úleva, jakmile jsem našla toho správného “broučka” a nechala na něj zapůsobit jeho “oblíbenou" frekvenci.

Co se tedy s bakteriemi nebo parazity při jejich vystavení příslušné frekvenci vlastně děje? Jestliže mohu zahubit organismus tak velký, jako jsou např. škrkavky nebo motolice, pravděpodobně toho mohu dosáhnout i u živočichů mnohem větších - např. u žížaly či blechy.

Deset minut působeni frekvence blízké horní mezi jejich vlnového pásma je znehybnilo, ale neusmrtilo. .Později jsem testovala znovu jejich vlnové pásmo a zjistila jsem, že se toto vlnové rozmezí u žížaly podstatným způsobem zúžilo (jak zdola, tak i shora). U blechy bylo toto zúžení měně výrazné. Testovaní živočichové se však z této ztráty ani po několika týdnech nevzpamatovali.

Může být i pro člověka nebezpečné, když ho vystavíme působení rádiových vln na frekvenci, spadající do jeho specifického vlnového rozpětí? Je to velmi pravděpodobné, ale bylo by k tomu zapotřebí dostatečné vysokého napětí.

V tomto směru jsem necítila potřebu jakkoli experimentovat, neboť specifické frekvence parazitů a bakterií, kterých se chceme zbavovat, se v žádném případě nepřekrývají s vlnovým pásmem člověka. (Ve skutečnosti jsou od tohoto pásma velmi vzdálené.)

Takto se tedy zrodila moje nová elektronická metoda léčby nemocí. Stačí najít specifickou rezonanční frekvenci bakterie, viru či parazita za použití neživého vzorku a nechat na tyto organismy, jež se nacházejí ve Vašem těle, tuto jejich specifickou frekvenci působit. Během několika minut budou tyto organismy zahubeny nebo silně oslabeny, a Vaše bílé krvinky je z těla odstraní.

Je docela možné, že ministerstvo obrany těchto poznatků použije k vyvinutí vvsokonapěťových zařízení k zabíjení lidí (“nepřátel”) kdekoli ve světě. Avšak já nemohu tyto své objevy zatajovat a nechat tak nemocné dále trpět, jestliže je tu reálná možnost, že by se svých potíží mohli zbavit, Kromě toho by takovéto nehumánní využití vyžadovalo opravdu velmi vysoká napětí (jaká se vyskytují např. u blesků), a jistě by byl vynalezen způsob, jak se těmto zhoubným frekvencím ubránit - např. nošením tlumivky.

Pozor, pro moje pokusná zvířata už nebyla naděje na uzdravení, to se lidem nesmí nikdy přihodit.

Lidé se ale musí co nejrychleji dozvědět o možnosti zničeni všech původců jejich nemocí, kteří se v posledních desetiletích množí exponenciální řadou v důsledku snížené imunity. Platí to pro všechny druhy na naší planetě. Znečištění biosféry Země narůstá a s ním i riziko syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS) pro každého z nás.

Nejsou to jen paraziti, co způsobují naše onemocnění. Je tu ještě další faktor, a tím je znečištění životního prostředí. Selektivní “elektrocida" stěží zajistí člověku úplné zdraví. Je nutné počítat rovněž s úpravou podmínek životního prostředí.

Jak toho docílit? Nastoupená cesta “pokroku", jež představuje stále složitější, průmyslově vyráběné potraviny a další produkty, musí být opuštěna, a našim cílem by se měla stál jednoduchost - ať už se jedna o naši stravu, či u naše každodenní návyky. Nebo se snad každodenní používání této nové léčebné metody stane jen další “berlou" člověka, která mu umožní se cítit alespoň natolik dobře, aby mohl v klidu pokračovat ve svém zhoubném životním stylu? Má to snad být pouze další “náplast" pro naši nemocnou planetu?

Bioradiace

Může se to zdát neobvyklé, ale je zřejmé, že každý živý organismus vysílá do svého okolí jisté frekvence, podobně jako tomu je například u rádiové stanice, u Slunce, nebo hvězd. Já osobně tento jev nazývám bioradiací.

Snad se jedna o onu energii, kterou v Asii nazývají Čchi nebo mají tyto dvě energie pouze něco společného. Možná je to energie, která proudí podél tzv. meridiánů, objevených asijskými lékaři před mnoha lety. Nebo je to energie, kterou umějí využít všelijací křesťanští uzdravovači a věrozvěstové? Může to být i energie, kterou fyzika přijímá a která ve skutečnosti stojí za všemi nevysvětlitelnými jevy.

Zarážející na celé věci však je, že tuto energii objevili prostí lidé daleko dříve než vědci. Lidé, kteří využívají kineziologii. kyvadélka, virgule a další pomůcky pro objevení skrytých energií nepochybně alespoň částečné užívají bioradiace. Přestože jsou dnešní vědci proti tomu, dá se objevení této energie přisoudit obecné vysoké přirozené inteligenci a svobodomyslnosti obyčejných lidí.

Již před více než sto lety někteří evropští vědci uvažovali o existenci jakési “životní síly", která byla nazývána elán vitale, a byli za to svými kolegy zavrhováni. Mladí vědci, (včetně mě) byli od té doby systematicky přesvědčováni, aby tuto myšlenku rovněž zavrhli. Na druhé straně nás vždy učili, že dobrý vědec nepodléhá emocím, nikdy nezavrhuje žádnou myšlenku, byť by byla sebeabsurdnější. Je přístupný ke všem názorům, žádnou myšlenku neodvrhne, dokud nebyla, dostatečně vyvrácena. Mladí studenti jsou natolik náchylní k nejrůznějším předsudkům, a jejich touha po uznání je tak silná, že je nezbytné těmto mladým lidem vštěpovat zásady neutrálnosti přístupu k jakýmkoli problémům, protože jen tak je možné dosáhnout jejich .správného vyřešení. Přinejmenším je nutno rozlišovat mezi emocemi a fakty. Kam se však tyto základní pedagogické principy poděly? Já sama jsem byla vždy inspirována frází o “hledání pravdy", ale pokaždé jsem se velmi záhy opět vydala na cestu “hledání uznání".

Dosud nevím, co je principem bioradiace. Vím pouze o existencí jistého vysílání a znám způsob, jak je měřit. Toto vysílání se pohybuje v oblasti rádiových vln.

Každý, kdo se zabývá rádiovými vlnami, zná jejich podivuhodné chování. Obvod například nemusí být uzavřen, aby jím tyto vlny procházely. Těla a předměty mohou vlnění přenášet, aniž by byly součástí elektrického obvodu. Tyto zvláštní vlastnosti spočívají v kapacitních a indukčních vlastnostech všech předmětů kolem nás i nás samotných.

Ničení patogenů (zapping)

Jde o selektivní elektrické ničeni patogenů. Po několik let jsem k: tomu používala běžný koupený frekvenční generátor.

Nejdříve jsem sestavila tabulku frekvencí většiny bakterií a virů z mé vlastní sbírky - bylo jich asi 80. Potom jsem testovala své pacienty na každou z těchto frekvencí a doufala jsem, že nebudou mít takový patogen, který ve své sbírce nemám. Dokonce i pacienti s pouhým běžným nachlazením mohli mít až dvanáct různých pozitivních nálezů - tedy dvanáct různých patogenů.

Bylo tedy zapotřebí nastavit frekvenční generátor na dvanáct různých frekvencí - každou z nich na dobu tří minut. Celková procedura (testování a ničení) tak trvala okolo dvou hodin.

Pacient většinou pocítil okamžitou úlevu, která ale byla v některých případech pouze dočasná. V té době jsem ještě netušila, že viry mohou napadat některé větší parazity - například škrkavky. Dokud nezahubíte škrkavky a poté daný virus, bude se Vám tento virus i při opakovaném ničení znovu objevovat.

V roce 1993 se ke mně přidal můj syn Geoffrey a zkusili jsme změnit přístup, Geoffrey naprogramoval počítačem řízený frekvenční generátor tak, aby automaticky procházel všechny známé frekvence parazitů, virů a bakterií od 470 do 290 kHz. Na 1 kHz. připadal časový úsek dlouhý tři minuty. Tento postup byl již účinnější, avšak znamenalo to být připojen na frekvenční generátor dlouhých deset hodin.

Výsledky však byly stále neuspokojivé. Artritida, bolest očí a nachlazení se přes noc zlepšily, ale stále ještě nebyly kompletně vyléčeny. O několik měsíců později jsem zjistila, že některé organismy vysílají už na 170 kHz., a některé až na 690 kHz.

Moje sbírka vzorků samozřejmě nebyla úplná. Aby se pokryl celý tento vlnový rozsah (tedy od 170 do 690 kHz.), přičemž u každých 1000 Hz by se strávily tři minuty, musela by celá kůra trvat 26 hodin. I to by však jistě stálo za to, pokud by to mělo vést k pacientovu úplnému vyléčení. Avšak ani tato metoda se neukázala být stoprocentně účinnou, a to z důvodů, které byly objasněny až později.

V roce 1994 postavil můj syn ruční, bateriemi napájený přesný frekvenční generátor, jehož účelem bylo umožnit každému zničit svoji střevní motolici, vysílající na frekvenci 434 kHz. pomocí nenáročného a lehce dostupného zařízení. Ještě více užitku by bylo získáno při expozici různých frekvencí.

Když jsem tento přistroj vyzkoušela na jedné ze svých vlastních bakterií přišla jsem na to, že při tom byly zničeny i tři další bakterie, vysílající na zcela odlišných frekvencích. To se mi nikdy předtím nestalo. Když jsem to vyzkoušela na dalších lidech ukázalo se, že přestože měli desítky patogenů, každý do jednoho byl zničen.

Následující testy prokázaly, že příčinou toho není nějaká zvláštní konstrukce přístroje nebo nějaký neobvyklý druh vlnění, ale prostě a jednoduše bateriové napájení.

Dříve jsem svůj frekvenční generátor nastavovala tak, aby kolísal mezi kladným a záporným napětím. Nyní jsem se snažila o to, aby kolísal mezi napětím kladným a nulovým. Došla jsem tímto ke stejným výsledkům, jako při použití bateriemi napájeného generátoru mého syna.

Abyste zničili všechny patogeny ve svém těle, potřebujete k tomu celkem tři aplikace kladné vyvážené frekvence. Proč?

První aplikace ničí viry, bakterie a parazity. O několik minut později se však bakterie a viry (i když tentokráte jiného druhu) pravděpodobně opět objeví. Nabízí se vysvětlení, že tyto bakterie a viry napadaly zmíněné parazity, a zničením těchto parazitů se uvolnily do těla člověka.

Druhá aplikace ničí tyto uvolněné viry a bakterie, avšak po jisté době se opět objeví viry. Dá se předpokládat, že tyto viry napadaly bakterie, jež byly zničeny druhou aplikací, a po jejich zničení tedy pronikly do těla člověka.

Po třetí aplikaci, kterou jsem provedla, jsem již nezjisti!a přítomnost žádných virů, bakterií, či parazitů, a to ani po několika hodinách.

Proč nebyly viry uvnitř parazitů zničeny již při první aplikaci? Pravděpodobně tomu tak bylo proto, že elektřina putuje po vnější straně objektů. Vnitřek těla parazita jí tedy zůstal nedotčen. Proto také má předchozí zkoumání vedla pouze k dočasným nebo částečným výsledkům. Rovněž se zdá být jasné, proč při jediné aplikaci vzniká často nachlazení.

Zapping tedy dosud není doveden k dokonalosti. I tak však přináší tak zjevnou úlevu od potíží, že je možné tuto metodu bezesporu považovat za velmi účinnou.

Spektrum bioradiace

Všechny živé organismy vysílají svoje charakteristické pásmo frekvencí. Čím primitivnější organismus, tím nižší jsou frekvence, jež vysílá. Vyvinutější živočichové mají své vlnové pásmo posunuto výše a jeho šířka je rovněž o něco širší.

VLNOVÉ DÉLKY BIORADIACE U ŽIVOČICHŮ

Frekvence, vysílané lidským tělem, se pohybují v rozmezí od 1,52 do 9,46 MHz. Frekvence patogenů (plísní, virů, (bakterií, hlístů či roztočů) se pohybují od 77 do 900 kHz. Při ničeni patogenů tak naštěstí nezasahujeme do frekvenčního pásma samotného člověka.

BIORADIACE BĚŽNÝCH PATOGENŮ

Aplikace střídavého napětí o příslušné frekvenci danému organismu škodí. Malé organismy s poměrně úzkým vlnovým pásmem jsou zahubeny velmi rychle (již do tří minut při napětí pěti voltů).

Kladně vyvážené frekvence mohou zabíjet celé skupiny malých organismů (viry, bakterie a parazity), a to již do sedmi minut.

Funkce zapperu

ZAPPER = přístroj na výrobu kladně vyvážených frekvencí pro provádění ZAPPINGU.

Jestliže je člověk během tří sedmiminutových aplikací kladně vyvážených frekvencí schopen zničit veškeré nežádoucí bakterie a jiné patogeny ve svém těle, dá se již bez váhání hovořit o zázračném všeléku.

Není už nutné vyhledávat jednotlivé frekvence nebo postupně procházet celé pásmo kilohertz po kilohertzi. Není podstatné, na jakou frekvenci je přístroj nastaven - zabíjí všechny velké i malé původce nemocí: motolice, škrkavky, roztoče, bakterie, viry či houby. Přístroj je ničí všechny najednou - během pouhých sedmi minut, a to už při napětí pěti voltů.

Jak to všechno funguje? Domnívám se, že kladné napětí, aplikované kdekoli na těle, přitahuje záporně nabité objekty, jako jsou například bakterie. Zdá se, že kladné napětí tyto bakterie tahá ven z jejich pozic v kanálech buněk. Avšak tyto kanálky mohou být rovněž záporně nabité. Působí snad kladné napětí na tyto kanálky, které potom odvrhnou bakterie k nim přichycené? Jak by potom toto napětí mohlo zahubit velkého parazita - např. motolici? Na žádnou z těchto otázek ještě neznáme odpověď.

Další možné vysvětlení by bylo, že se střídavé kladné napětí ruší s tokem elektronů v některém z hlavních rnetabolických pochodů nebo narovnává molekulu ATP a zabraňuje tak jejímu štěpení. Tyto otázky mohou být zodpovězeny pouze laboratorním zkoumáním účinků kladných frekvencí na bakterie.

Nejdůležitější otázkou však je, zda nemůže mít toto působení kladně vyvážených frekvencí škodlivý vliv na samotného člověka. Já sama jsem nezaregistrovala žádné změny krevního tlaku, tělesné teploty či pozornosti. Nikdy nedošlo k bolestivým příznakům, naopak došlo často k okamžité úlevě od již delší dobu přetrvávající bolesti. Tato zjištění však sama o sobě nepotvrzují bezpečnost této léčebné metody. Ani to, že je k aplikaci kladně vyvážených frekvencí používána pouze devítivoltová baterie, nás ještě nemusí přesvědčit o její naprosté neškodnosti. Je třeba pečlivé prozkoumat například eventuální možnost srážení červených krvinek, hromadění krevních destiček nebo poruchy funkcí, závisejících na povrchovém náboji buněk. To Vám však nemusí bránit tuto léčbu vyzkoušet. Bezpečnost je zde totiž zaručena poměrně krátkým trváním celé aplikace. Viry a bakterie budou zničeny během tří minut, hlísti během pěti minut a roztoči během sedmi minut. Nad tuto hranici již není nutné aplikaci prodlužovat, ačkoli nebyly prokázány žádné záporné účinky při libovolné délce působení.

Po první aplikaci (prvních sedm minut) následuje pauza, trvající 20 30 minut, v jejímž průběhu se z hynoucích parazitů uvolňují bakterie a viry, které se poté snaží napadnout Vás.

Účelem druhé aplikace je zničit tyto nově uvolněné viry a bakterie. Pokud ji vynecháte, může se u Vás zničehonic objevit nachlazení, angína, nebo jiné potíže.

Po druhé aplikaci následuje fáze, ve které jsou uvolňovány viry z hynoucích bakterií. Tyto viry zničíme pomocí třetí aplikace.

Tak to by bylo vše. Téměř vše. Proud zapperu nepronikne do oční bulvy, varlete či střevního obsahu. Taktéž, se nedostane do žlučových kamenů nebo do živých buněk, ve kterých přebývá v latentním stadiu virus herpes nebo se tam šíří kvasinky candida. Avšak aplikace kladně vyvážené

frekvence třikrát denně po dobu jednoho týdne nebo o něco déle může zničit i tyto organismy.

Ničení přežívajících patogenů

Uvnitř žlučových kamenů se mohou skrývat paraziti, kteří jsou zappingu nedostupní. Zde je nutné omezit reinfekci jejich vyplavováním při čistění jater.

Přestože vnitřek střevního obsahu není většinou elektrickým proudem zasažen a bakterie jako Shigella nebo Escherichia coli a parazité tím pádem přežijí, někdy jsou aplikace úspěšné i uvnitř těchto vnitřních orgánů. To potom vede ke značnému scvrknutí střeva.

Ani jednou z námi užívaných metod není možné od sebe odlišit “dobré" a “špatné" bakterie. bakterie, považované za dobré, se mohou stát špatnými, pokud projdou skrze střevní stěnu. Zapping tak většinou působí na bakterie “špatné". Dobrou zprávou je, že se během několika dnů obnoví správná funkce střeva - přítomnost “dobrých" bakterií je zničením těch “špatných” zjevně posílena. Domácí jogurt a podmáslí (viz recepty) jsou pro znovuobsazení střeva prospěšnými bakteriemi obzvláště vhodné. Není však rozumné používat speciálně vyráběné přípravky a riskovat tak opětovný návrat již zničených parazitů. Správná činnost střeva se tak či onak brzy obnoví sama. Pokud se rozhodnete konzumovat acidofilní kultury pro obnovení vaší střevní mikroflóry, otestujte je vždy na přítomnost parazitů (především Eurythremy).

Pokud je aplikací kladné vyvážené frekvence zahuben větší počet parazitů, bakterií nebo virů, může se dostavit únava. Snažte se vyhnout se po prvních aplikacích stresu. Žádné významné vedlejší účinky se však neprojeví (snad díky tomu, že se při druhé a třetí aplikaci zničí bakterie a viry, které by jinak mohly při takovém množství “mrtvých obětí" propadnout “konzumačnímu šílenství".

K sestavení Vašeho zapperu potřebujete komponenty uvedené v následující tabulce. Tyto komponenty by měly být lehce dostupné v každém obchodě s elektromateriálem.

Komponenty potřebné k sestavení zapperu:

Pro absolutní laiky: Nenechte se zastrašit neznámými termíny. “Pájka” je pouze kus měkkého cínového drátu, užívaného k vodivému spojování jednotlivých komponentů. Komponenty po rozbalení označte. Naučte se používat svorky. Pokud jsou konce svorek ohnuté do L. ohněte je pomocí tenkých kleští do tvaru U, aby se lépe připínaly. Čipy a jejich rukojeti jsou poměrně křehké, je rozumné si koupit od každého jeden rezervní pro případ, že by se Vám podařilo zlomit některý ze spojů.

Dejte komponenty sestavit nějakému elektrotechnikovi nebo je sestavte sami podle následujících instrukcí.

Sestavení zapperu

1. Víko krabice použijete k uchycení jednotlivých komponentu. Krabicí potom celé propojení přikryjete.

2. U krajů víka udělejte dva otvory tak, aby jimi šly prostrčit šroubky. Připevněte šroubky tak, že bude jedna matice a podložka uvnitř a jedna zvenku. Jeden ze šroubků označte jako “uzemnění".

3. Umístěte čip 555 do zásuvky. Najděte vnější konec čipu tak, že na povrchu bude kruhová značka či kruhový otvor. Spojte čip se zásuvkou a velmi opatrně zamáčkněte kolíky do zásuvky.

4. Udělejte čtyři malé otvory k uchycení zásuvky. Uchyťte zásuvku zvenku. Jak zvenku, tak i zevnitř napište čísla kolíků (spojů) počínaje 1 tak, jak to ukazuje obrázek.

5. Propíchněte dva otvory tak, aby od sebe byly vzdálené asi 1,5 cm, méně než 0,3 cm od kolíku 5, 6 a 7. (Nebo může jeden konec každé součástky sdílet, jeden z otvorů s čipem.) Umístěte 0,01 µF kondenzátor zevně ke kolíku 5. Zevnitř spojte kolík 5 s jedním z konců kondenzátoru. Nejdříve omotejte drátek kondenzátoru okolo kolíku, a potom použijte dlouhých úzkých kleští k jejich těsnému spojení. Ohněte druhý drátek kondenzátoru dovnitř víka krabice. Označte ho popiskem “0,01” jak zevnitř, tak zvenku. Umístěte 0,0047 µF kondenzátor ke kolíku 6. Uvnitř omotejte drátek kondenzátoru okolo kolíku. Na druhém konci drátek zploštěte a označte ho popiskem “0,0047”. Umístěte 3,9 kΩ odpor ke kolíku 7. Zploštěte drátek na druhém konci a označte ho popiskem “3,9". Umístěte 1 kΩ odpor ke kolíku 8 a označte ho “1k”.

6. Propíchněte dva malé otvory 1,5 cm od sebe u kolíku 3 (opět můžete použít i otvoru pro kolík 3), ve směru šroubku. Umístěte další 1 kΩ odpor a označte ho. Spojte konce dohromady a zbývající drátky zploštěte. Tento odpor chrání obvod v případě, že způsobíte zkrat. Dolů umístěte 3,9 kΩ odpor. Jeden jeho konec můžete dát do stejného otvoru jako 1 kΩ odpor u kolíku 3. Všechny tři spoje tedy budou spojeny. Zploštěte vzdálenější konec a označte ho.

7. Vedle 3,9 kΩ odporu propíchněte 0,6 cm od sebe dva otvory pro diodu. Pozor, dioda má kladný a záporný pól. Delší zakončení patří anodě (kladný pól). Umístěte diodu zvenku a její zakončení vsuňte a ohněte dovnitř. Zakončení diody rovněž označte (+, -).

8. Nahoře udělejte otvor pro vypínač a umístěte ho do něj pomocí matky.

9. Vedle vypínače udělejte dva otvory pro dráty, vedoucí z držáku baterie. Připojte baterii a připevněte ji zvenku na krabici.

U každého spoje opatrně odštípněte přebývající drát.

1. Ohněte k sobě volné konce 0,01 µ F a 0,0047 µ F kondenzátorů a spojte je aligátorovou svorkou s uzemňovacím šroubkem.

2. Ohněte horní konce kolíků 2 a 6 (kolík 6 je již spojen s 0,0047 µ F kondenzátorem) směrem k sobě do tvaru L. Uchopte oba konce do aligátorové svorky a připojte ji k volnému konci 3,9 kΩ odporu u kolíku 7.

3. Pomocí další aligátorové svorky spojte kolík 7 s volným koncem 1 kΩ odporu, připojeného ke kolíku 8.

4. Pomocí dvou svorek spojte kolík 4 a 8 s jedním pólem vypínače.

5. Pomocí aligátorové svorky spojte volný konec dalšího 1 kΩ odporu (u kolíku 3) se šroubkem.

6. Obtočte volný konec 3,9 kΩ odporu kolem kladného pólu diody. Spojte záporný pól diody s uzemňovacím šroubem pomocí další aligátorové svorky.

7. Spojte kolík 1 čipu rovněž k uzemňovacímu šroubku.

8. Připněte aligátorovou svorku zvenku na jeden ze šroubků a připojte ji k jednomu držadlu (měděná trubka). Druhé držadlo připojte stejným způsobem k druhému šroubku.

9. Spojte záporný pól baterie (černý drátek) s uzemňovacím šroubkem.

10. Spojte kladný pól baterie (červený drátek) s volným pólem vypínače. Jestliže se rozsvítí dioda, znamená to, že je vypínač zapnutý. Označte polohy vypínače. Pokud dioda nesvítí ani v jedné poloze vypínače. překontrolujte znovu důkladně všechna propojení a zjistěte, zda není vybitá baterie.

11. Nakonec dejte víko zpět na krabici a pevně ho k ni připevněte pomocí gumových, nebo lepicích pásek.

Další kroky, které můžete udělat, avšak nejsou bezpodmínečně nutné:
- Změřte frekvenci Vašeho zapperu tak, že k rukojetím připojíte osciloskop, nebo měřič frekvence. Měli by Vám to být schopni udělat v každém obchodě s elektromateriálem. Frekvence na rukojetích by se měla pohybovat mezi 20 a 40 kHz.
- Změřte výstupní napětí pomocí osciloskopu. Mělo by činit asi 8 - 9 voltů. (Voltmetr ukáže pouze 4 - 5 voltů.)
- Změřte proud, který prochází Vaším tělem, když aplikujete zapper. Budete k tomu potřebovat 1 kΩ odpor a osciloskop. Spojte uzemňovací šroubek zapperu s jedním koncem odporu. Spojte opačný konec odporu s rukojetí. (Připojení odporu do obvodu mírně sníží proud.) Druhá rukojeť je připojena k druhému připojovacímu šroubku. Připojte uzemňovací vodič k jednomu konci odporu a jeho zakončení připojte k opačnému konci odporu. Zapněte zapper a uchopte rukojeti. Přečtěte si údaj o napětí na osciloskopu - měl by činit něco kolem 3,5 voltu. Spočítejte proud vydělením napětí a odporu: 3,5 voltu / 1 kΩ = 3,5 mA (miliampér).

1. Zabalte rukojeti do vlhkých papírových ubrousků, pevně je stiskněte a zapněte přístroj.

2. Aplikujte napětí po dobu 7 minut, pusťte rukojeti a vypněte přistroj. 20 minut odpočívejte, proveďte další sedmiminutovou aplikaci a opět 20 minut odpočívejte. Po pauze proveďte třetí, opět sedmiminutovou aplikaci.

Nemá význam zkoušet přístroj na nějaké nemoci, jestli funguje. Nemoc totiž nemusí být způsobena parazitem. Nebo může dojít k reinfekci. Nejlepší způsob jak Vaše zařízení vyzkoušet, je najít několik původců nemocí, o kterých s jistotou víte, že je máte (viz 12. lekce, nebo 27. lekce). Proveďte tři aplikace. Potom by již žádný z těchto patogenů neměl být ve Vašem těle přítomen.

(Literatura: Clark, Hulda Regehr , Revoluce v léčení všech nemocí , Fontána, Olomouc, 2000)