RMENEC SLIČNÝ ("ŘÍMSKÝ HEŘMÁNEK")
Hvězdnicovité (složnokvěté)
Chamaemelum nobile (L.) AU.
Bas.: Anthemis nobilis L.
Asteraceae (Compositae)
 |
|
Vytrvalá bylina, výrazně aromatická, s vícehlavým, rozvětveným oddenkem a slabě pýřitá. Lodyha je 10 - 30 cm vys., vystoupavá až ± přímá, rozvětvená, s delšími
květonosnými prýty a kratšími jalovými. Listy jsou střídavé, řapíkaté, pýřité nebo ± lysé, s čepelí 2 - 3krát peřenoklanou až ± peřenodílnou, s úkrojky úzce čárkovitými a špičatými. Květenstvím jsou jednotlivé, ± dl. stopkaté úbory na konci větví.
Zákrov je polokulovitý, střechovitý, z 2 - 3řadých listenů, květní lůžko je vyplněné dření a plevkaté. Kalich je nezřetelný a koruna srostloplátečná. Květy v paprsku úborů souměrné, jazykovité, s podlouhle úzkou korunou, stříbrobílé a samici, květy
v terči paprsčité a kromě pestíku pětičetné, obojaké, žluté, s trubkovitou, nahoře pětizubou korunou a na spodině s krátkým, ± břichatě zduřelým prodlouženým násadcem. Tyčinky jsou souprašné. Semeník je spodní, ze 2 plodolistů, jednopouzdrý.
Plodem je lysá, lesklá, skoro trojhranná nažka bez chmýru, ale s nízkým korunkovitým prstencem v podobě jednostranného ouškatého lemu. V. - VI. (VII.).
|
V ČSSR se zřídka pěstuje, převážně ve vyšlechtěném kultivaru cv. Ligulosum se všemi květy v úborech jazykovitými, a to jako léčivka nebo pro okrasu. Druh roste planě
(roztr. až dosti hoj.) jen v jihozáp. a severozáp. Evropě (ze Španělska do sev. Irska, na vých. ve Středomoří, na Balkáně a až na Krymu, podle některých autorů pravděpodobně druhotně); skály, pastviny, písčitá místa a u zdí z nížiny do podhůří. R. sličný
se pěstuje v řadě evropských států, místy pomíjivě také zplaňuje. V Německu je v kultuře již od 16. stol. - Drogou jsou úbory (Flos chamomillae romanae). Sběr je ruční, výhodné je používat hřebeny. Úbory se trhají bez stopky, jen za suchého počasí a
ukládají se volně do košíků. Sběr je možné opakovat několikrát během vegetace, protože rostliny v kultuře poměrně rychle obrážejí a znovu vykvétají. Droga si zachovává přirozenou barvu, voní silně aromaticky, chutná kořenně a hořce. Úbory se nerozpadají.
Produkce je soustředěna v západoevropských státech, především v Belgii, Francii, Anglii, Itálii a dále ve státech střed. Evropy. Na kvalitu drogy má značný vliv pěstovaný kultivar, mrazuvzdorný, ”plnokvětý” a úrodný. U nás byl vyšlechtěn do těchto vlastností
kultivar cv. Doksan. Může dosáhnout výnosu až 15 q/ha drogy. Droga obsahuje silici (0,6 - 2,5%), složením podobnou heřmánkové, ale s nižším podílem chamazulenu. Silice je modrozelená, s heřmánkovou vůní. Droga dále obsahuje estery kyseliny angelikové
a izomáselné, alifatické alkoholy, oxykumariny, flavonové glykosidy a hořčiny.
Pro značnou podobnost účinných látek s heřmánkovými se r. používá k léčeni stejných či podobných onemocněni
jako heřmánek. Využívají se především protizánětlivé, protikřečové a klidnící účinky drogy. V lékařství i lidovém léčitelství se droga používá v nálevu samotná nebo v čajových směsích, a to vnitřně k odstranění žaludečních a střevních
kolik a jejich následků, ke zlepšení peristaltiky, činnosti žlučníku, ledvin apod. Používání nálevu zevně je rozsáhlejší. Zahrnuje léčeni zánětů sliznic a pokožky, ale především použití v kosmetice. Zde je rmencová silice a výtažek z
drogy součástí mnohých hromadně vyráběných přípravků léčebné preventivní kosmetiky (pleťové masky, vlasové koupele).
|
V malém množství se droga používá i v potravinářském průmyslu při přípravě základů některých aperitivů a žaludečních likérů. Droga je surovinou pro destilaci silice; poprvé
byla destilací získána v 16. stol. ve Frankfurtu n. Mohanem. Doklady o používání r. jako léčivky máme až z pozdního středověku, i když se můžeme oprávněně domnívat, že byl používaným léčivem již v antickém starověku. Dnes je hlav. význam drogy ve využiti
v léčebné kosmetice, protože v lékařství stěží může konkurovat heřmánku.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
