REVEŇ DLANITÁ
Rdesnovité
Rheum palmatum L.
Polygonaceae
 |
|
Vytrvalá bylina, s tlustým, svislým, řepovitým, ± dřevnatým oddenkem a s četnými rozvětvenými kořeny. Lodyha je 100 - 300 cm vys., podélně brázditá, listnatá.
Listy jsou střídavé, dlanitožilné, s masitými, stejně jako lodyha červeně skvrnitými řapíky a s vel., tmavozelenými, .srdčitě okrouhlými a dlanitě 3 - 5 -laločnými až -dílnými čepelemi. Laloky jsou hrubě zastříhávaně zubaté, peřenoklané až peřenodílné
a zkrabacené. Květenství tvoří mohutná, přímá lata z klasů, složených z 5 - 8 květých vijanů. Květy jsou drobné, žlutobílé až červené, většinou obojaké, paprsčité, s nerozlišeným obalem na odčlánkovaných stopkách (perikládium). Okvětí je ze 6 stejných
lístků ve dvou kruzích a tyčinek 9, rovněž ve dvou kruzích (6+3). Semeník je svrchní ze 3 plodolistů, jednopouzdrý. Plodem je elipsoidní, nejčastěji trojkřídlá nažka. V. -
VII. v ČSSR se pokusně pěstuje. Druh roste v horách střed. Číny (vých. Tibet, S‘čchuan a Kan-su) v nadmořské výšce 2500 - 3200 m. Lékopisy předpisují též oddenky odrůdy var. tanguticum,
|
která ve srovnání s vlastní odrůdou var. palmatum má čepele až peřenosečné, se špičatými laloky hluboce peřeně zastřihávanými, větve laty ztuha přímé, k vřetenu
až přitisklé a květy převážně červené. Roste v horách střed. Činy v okolí jezera Čching-chaj (Kukunor) v provincii téhož jména. V Evropě v kultuře od r. 1873. Léčivý oddenek skýtá ještě r. lékařská (Rh. officinale) rostoucí v oblastech již. od
domoviny r. dlanité, je však vzácnější, i když zasahuje k jihu až do Barmy. Rostliny jsou velmi statné, listy světle zelené a ± 100 cm dl., čepele mělce zastřihávaně laločnaté, s 5 (7) nestejně pilovitými krátkými laloky, lata z hustých, klasovitých
a ± nicích květenství s bledě zelenými květy. V Evropě v kultuře od r. 1867. Vzhledem k umístěni areálů se tento druh označuje jako ”jižní” reveň na rozdíl od ”severní” reveně (Rh. palmatum). Oba druhy r. se zprvu pěstovaly jako exotické trvalky
v zahradách. V okolí Brna se pěstovala také tzv. moravská reveň, kříženec r. kadeřavé (Rh. rhabarbarum) ar. bulharské (Rh. rhaponticurri), která se k získání drogy pro nežádoucí obsah raponticinu nehodí. - Drogou je oddenek s kořeny (Radix
rhei), buď i s korovými vrstvami, nebo loupaný. Na trhu drog převládá zboží z vých. Tibetu a ze střed. Číny, vyvážené přes Šanghaj, Tchien-ťin a Kuangčou. Podle provenience se droga různě označuje (např. ”Šen-si”, ”S‘čchuan” atd.). Oddenky s kořeny se
sbírají většinou z rostlin starších 10 let. Po oloupání se rozřežou na větší kusy, jež se na šňůrách nebo drátech navlečené suší přirozenou teplotou či nad ohništěm. Usušené kořeny jsou válcovité, vřetenovité, tvrdé a těžké, okrově žluté, na lomu většinou
načervenalé. Mají charakteristickou vůni a kořenně hořkou chuť. R. se pro farmaceutické účely pěstuje hlav. v poslední době v některých evropských státech, a to s dobrými výnosy i dobrou kvalitou. Droga obsahuje 3 - 12% antracénových derivátů, aloeemodin,
emodin, chryzofanol, fyscion, rein, jejich antrony, diantrony a glykosidy těchto sloučenin. V mladých kořenech jsou obsaženy volné antracénové deriváty, naproti tomu ve starších antracénové glykosidy. Antronových derivátů nemá být víc než 30%. Droga
obsahuje ještě třísloviny, které jsou složeny z katechinu, epikatechinu, glukogalinu a galátu epikatechinu a jejich kondenzačních produktů. Druhy obsahující raponticin, což je stilbenový derivát s hormonálním estrogenním účinkem, nejsou jako matečné
rostliny drog přípustné.
R. poskytuje jednu z nejdůležitějších rostlinných drog, která výrazně ovlivňuje činnost zažívacího ústrojí.
V malých dávkách (0,1 - 0,3g) obsahem tříslovin působí protiprůjmově, v dávkách od 1,5 - 5 g naopak projímavě specifickým drážděním tlustého střeva. Droga se používá zřídka samotná (práškovaná), častěji v čajových směsích nebo je součástí
četných hromadně vyráběných léčivých přípravků. Je to dokonalý prostředek k regulaci činnosti zažívacího traktu, který účinkuje jako amarum, digestivum a cholagogum.
|
Kořeny r. jako významná droga lékařství Dálného východu byly předmětem významného obchodu od 17. stol., kdy se do Evropy dopravovaly karavanami přes Rusko, později po
moři. R. kadeřavá a její kříženci s r. bulharskou se pěstuji také u nás pro. tlusté řapíky, které se používají k přípravě kompotu nebo marmelády.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
