PŘESLIČKA ROLNÍ
Přesličkovité
Equisetum arvense L.
Equisetaceae
 |
|
Vytrvalá bylina, cévnatá, výtrusná, s dl. článkovaným, hnědočerveným, pýřitým oddenkem, v jehož článcích jsou pochvy ze srostlých přeslenů šupin a postranní
větve oddenku jako ± kulovité přezimující hlízky, oboje pro vegetativní rozmnožování rostliny. Lodyhy jsou dvojí. Jarní, nezelené, výtrusonosné a letní, zelené, jalové, obojí jednoleté, ± přímé, článkované, duté a lámavé, v uzlinách s přesleny
šupinovitých listů, srostlých v zubatou pochvu. Jarní lodyhy jsou jednoduché, 10 - 20 cm vys., světle červenohnědé, nerýhované, bez průduchů, s vrcholovou výtrusnicovou šišticí z přeslenů štítkovitých nosičů výtrusnic. Výtrusnice jsou vakovité,
z počtu 5 - 6 (10), pukající ve zralosti podélně na vnitřní straně. Výtrusy tvarem i velikostí stejné, kulovité a zelené. Vnější vrstva jejich blány se dělí ve 2 spirálně
stočené pentlice (haptery), připevněné středem k vnitřní bláně výtrusu. Při změnách vlhkosti vykonávají haptery pohyby, které přispívají k rozšiřování výtrusů ve skupinách, takže po vyklíčení se snadno setkají prvoklíčky samčí i samičí.
|
Prokly jsou zelené, lupenité a laločnaté, dvoudomé, buď pelatkami na konci laloků, nebo se zárodečníky na jejich spodině. Spermatozoidy jsou mnohobrvé. Jarní lodyhy po
”vyprášení” usýchají. Z jiných části oddenku vyrostou letni lodyhy, 10 - 80 cm vys., zřetelně 5 - 20žebré, přeslenitě větvené a s průduchy. Jejich pochvy jsou hnědozelené, se 6 - 20 trojhrannými zuby a větévky v přeslenech 4 - 5hranné, se čtyřzubými
pochvami, snadno lámavé. III. - V. V ČSSR hoj., pole, zahrady, náspy, náplavy, příkopy, lomy, písčiny u cest a toků z nížiny do hor, podél komunikací až do alpínského stupně. Často pospolitě jako obtížně vyhubitelný plevel podmáčených půd. Druh roste
na sev. polokouli z Arktidy na jih na Sicílii, do sev. Íránu, Himaláje a již. Číny. V taxonomii rodu Equisetum (asi 30 druhů) je kromě vnějších znaků, tvaru a umístění průduchů důležitá také vnitřní stavba letních lodyh, patrná na příčném řezu;
proto i úlomek lodyhy postačí k určení druhu. - Drogou jsou letní, zelené, přeslenitě větvené lodyhy (Herba equiseti). Výlučně sběrová droga; lodyhy se odřezávají nožem nebo sežínají srpem s upraveným pilovitým ostřím. Za 1 hod. se sebere asi 3 kg natě.
Droga je světle zelená, bez pachu a výraznější chuti. Sběr zatím stačí plně krýt potřebu drogy, daří se i pěstování v polokulturách na podmáčených půdách. Droga obsahuje až 10% částečně rozpustné kyseliny křemičité vedle stop manganu, hliníku a draslíku.
Z dalších obsahových látek má terapeutický význam mírně hemolytický saponin equisetonin (±5%), zatím neznámé struktury. Droga dále obsahuje flavonové glykosidy s diureticky působícími aglykony kvercetinem, luteolinem a kempferolem. Ve stopách jsou přítomné
alkaloidy (např. nikotin!) a snad i silice (?). Protože nelze vyloučit i zvýšené množství alkaloidních bází (tj. 3-metoxypyridinu, palustrinu a dimetylsulfonu), není užívání vys. dávek drogy v jakékoli formě vhodné, protože se může projevit její toxicita.
Droga působí močopudně a příznivě ovlivňuje hojení některých typů plicní tuberkulózy. Užívá se jen výjimečně
samotná, častěji v čajových směsích v nálevu jako diuretikum. Nálev drogy se také doporučuje pro podporu zapouzdření tuberkulózních ložisek. Pro tento účel se doporučuje čajová směs tří dog s obsahem rozpustné kys. křemičité, a to přesličky, truskavce
a konopice. P. se doporučuje i jako antiastmatikum a zevně jako přísada do posilujících koupelí. V lidovém léčitelství se doporučuje proti kataru průdušek, nadměrnému menstruačnímu krvácení, proti opakujícímu se častému krvácení z nosu
(šňupáni vychlazeného odvaru) a jako kloktadlo při zánětech mandlí. Tyto indikace se však dnes považují za obsoletní.
|
Již ve starověku se nať p. doporučovala proti vnitřnímu krvácení a jako močopudný prostředek. O její věhlas se v tomto ohledu zasloužil v minulém stol. známý propagátor
vodoléčby a fytoterapie Sebastian Kneipp. Dnešní význam p. jako léčivky je sice omezený, mezi močopudnými léčivy zaujímá však stále přední místo. Za zmínku stoji i používání letních lodyh jako dokonalého prostředku k cídění cínového nádobí a leštění
dřeva.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
