PRŮTRŽNÍK LYSÝ
Nehtovcovité
Herniaria glabra L.
Illecebraceae
 |
|
Vytrvalá, trsnatá s kůlovým kořenem, žlutavě zelená, ± lysá, s lodyhami ± paprsčitě rozloženými na zemi a tvořícími nízké kruhovité polštářky až 30 cm v Ø.
Lodyhy jsou bohaté větvené, s palistnatými vstřícnými listy 7 -10 mm dl., s přisedlou, vejčitou až vejčitě kopinatou, nezřetelné jednožilnou čepelí. Listy v páru jsou zpravidla nestejně velké, v hor. části lodyh zakrněním jednoho z nich zdánlivě
střídavé. Květenství tvoři kratičce stopkatá klubíčka (zkrácené vidlany) ± z 10 květů v úžlabí listů, na vrcholu lodyh, skládající hrozen. Květy jsou droboučké, zelenavé, 1 mm v Ø, ± pųisedlé v paždí bělomázdřitých a brvitých listenů,
paprsčité, obojaké, kromě pestíku 4 - 5četné, s volnými obaly. Kališní lístky jsou vejčité, lysé, vyduté, žlutozelené, za plodu vzpřímené a korunní čárkovité až šídlovité, bělavé. Tyčinky jsou obplodní, kratičkými nitkami vetknuté při obvodu mističkovité
češule. Semeník je polospodní, zčásti ponořený do češule, ze 2 plodolistů a jednopouzdrý. Plodem je vejcovitá, drsná nažka, zřetelně vyčnívající z kalicha a s ním odpadávající.
|
Semeno čočkovité, černé, lesklé a hladké. VII -IX. V ČSSR dosti hoj.; písčiny, ušlapaná místa, na krajnicích cest, navážky, mezi kameny dlažby a poříčních hrázi z nížiny
do podhůří, skoro výhradně na křemitých podkladech; místy chybí. Druh roste v Evropě (kromě krajního sev.) a v záp. Asii až k 85° v.z.d., vz. také v sev. Africe. Stejně hodnotnou drogu skýtá příbuzný p. chlupatý (H. hirsutd), šedozelený, hustě
odstále chlupatý, s kališními lístky osinkatými a nažkou kratší než kalich. U nás roste na obdobných stanovištích jako předchozí druh, ale jen roztr. až vz. v nížině až pahorkatině teplých oblasti. Areál je rovněž evropsko-západoasijský, ale posunutý
více k jihu (již. oblasti mírného pásu až subtropy, z Makaronésie k vých. až do Pandžábu), v Etiopii dokonce až do sev. části tropů. Ve Středomoří velmi často v olivovníkových hájích. - Drogou je kvetoucí nať (Herba herniariae), která se odřezává těsně
nad zemí nožem nebo vytrhává při zapojenějším porostu železnými hráběmi. Před sušením se nejlépe opráním zbaví nečistot. Za 1 hod. lze sebrat ± 3 kg, při hoj. výskytu až 10 kg. Droga je žlutozelená, bez pachu (p. lysý) nebo vonicí slabě kumarinem (p.
chlupatý), s nahořklou a škrablavou chuti. Droga se získává výlučně sběrem. Obsahuje ± 3% diureticky účinných saponinů, s poměrně vys. hemolytickým indexem (2000 - 3000), oxykumariny (herniarin, umbeliferon) a flavonové glykosidy (± 2%), hlav. hyperosid
a další glykosidicky vázané látky (kvercetin, izorhamnetin).
Obsahové látky působí výrazně diureticky, dezinfekčně a prolikřečově. Droga je proto vhodná k léčení
chorob močového ústrojí, hlav. se osvědčila při zánětech močového měchýře, ledvinových kolikách, močovém pisku a kaméncích a při chronických onemocněních močového ústrojí k potlačení úporných infekcí a ke zlepšení vylučování moči. Užívá
se v nálevu samotná nebo častěji jako součást rozmanitých urologických čajových směsí. V lékařství se názory na účinnost průtržníkové drogy rozcházejí. Je to způsobeno tím, že některé infekce močových cest léčbě průtržnikem odolávají. To je ovšem
vlastnost, která se projevuje nejen u dalších diureticky účinných drog, nýbrž i u speciálních hromadně vyráběných léčivých přípravků. V takovém případě je nezbytné změnit používaný lék a nahradit ho jiným, s jiným, odlišným spektrem účinnosti.
Lidové léčitelství p. hodnotí jako významnou léčivku odedávna. Doložené údaje o jeho používáni máme však až z 16. stol., kdy se používal proti vyměšovacím obtížím při kýle a doporučoval k léčeni pohlavních chorob. Mezi diureticky účinnými drogami
si udržuje významné postavení.
|
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
