JAHODNÍK OBECNÝ
Růžovité
Fragaria vesca L.
Rosaceae
 |
|
Vytrvalá bylina, s větveným oddenkem a s přízemní růžicí listů, z jejichž úžlabí vyrůstají výběžky na uzlinách kořenující a přímé, 5 - 20 cm vys. stvoly, dole
odstále a nahoře přitisklo chlupaté, s ± zdéli listů nebo o málo delší. Listy jsou trojčetné, vespod leskle hedvábně chlupaté, s dl. rovnovážně chlupatým řapíkem; střed, lístek je řapíčkatý, postranní přisedlé, všechny ± od dol. čtvrtiny hrubě
zubaté, se zuby červeně osinkatými. Květenství tvoří koncový chudokvětý vrcholík. Květy jsou obojaké, paprsčité, s pětičetnými, volnými obaly. Pod trojboce vejčitými ušty, kalicha, jež jsou od jahody odstálé až sehnuté, je kalíšek z 5 úzkých lístků.
Korunní lístky jsou okrouhle obvejčité, čistě bílé. Tyčinek je ± 20. Semeníky jsou četné, svrchní, jednoplodolistové, vejcovité a lysé, s postranními čnělkami, tvoří apokarpické gynaeceum. Plodem je jahoda, tj. souplodí nažek (sounažka) na povrchu
lysého, zveličelého, dužnatého, polokulovitého až tupě kuželovitého květního lůžka.
|
Jahoda je červená, sladká, aromatická a lehce od lůžka oddělitelná. Nažky jsou droboučké a hnědé. IV.-IX. V ČSSR hoj.; paseky, světlé
lesy, křovinaté stráně, suché louky, svahy přikopu a suti z nížiny do hor. Druh roste v Eurasii, převážně v mírném pásu, na vých. končí areál asi na 135° v. z. d. Zavlečené až zdomácněle v řadě oblastí Starého i Nového světa včetně některých souostroví
i ostrovů (Kanárské ostrovy, Maskarény, Tchaj-wan, Jáva, Tasmánie, Nový Zéland). V mírném pásu Sev. Ameriky zastupuje j. obecný příbuzný druh j. americký (F. americand). J. obecný se hoj. pohlavně i vegetativně množí, vykazuje vyš. přizpůsobivost
ke stanovištím, nesnáší jen zastínění a nadměrnou konkurenci jiných rostlin. - Drogou jsou listy s řapíkem (Folium fragariae). Nelze vyloučit příměs listů dalších dvou našich planých druhů. Je to j. chlumní (F. viridis), s jahodami červenými,
tvrdými, obtížně od lůžka oddělitelnými a s kalichem k jahodě přitisklým (tzv. ”trávnice”) a pak j. vyšší (F. moschata), se všemi třemi lístky listů krátce řapičkatými, s květy jednopohlavnými na dvoudomých rostlinách, s jahodami zelenavě, bílými,
jen na osluněné straně načervenalými, od lůžka snadno oddělitelnými (tzv. ”truskavec”). Jejich příměs drogu neznehodnocuje, nesmí však obsahovat listy kulturních ”velkoplodých” jahodníků, tj. F. x ananassa. V dobrém porostu se za 1 hod. sebere
± 3 kg listů. Nejsou citlivé na zapaření, a proto není těžké získat kvalitní drogu. Nevýhodou drogy je velká drolivost Příjemně bylinně voní a má stahující, nahořklou chuť. Je to výhradně sběrová droga, přichází na trh většinou ze středoevropských států.
Patří mezi tříslovinné drogy podobně jako listy maliníku, mochny a kontryhelu. Obsahuje ± 5% třislovin, jejichž většinu tvoří galotaniny, elogifaniny a katechinové třísloviny. Dále jsou v droze flavony, izoflavony a flavonoly; kromě jiných byly izolovány
kvercetin, kemferol a jejich glykosidy. Uvádí se, že silice Jahodníkových listů obsahuje jako hlav. součást citral. Prokázána byla přítomnost vitamínu C. Účinný soubor látek drogy
působí adstringentně, antiflogisticky a zčásti diureticky.
V lidovém léčitelství se droga používá vnitřně v nálevu proti poruchám trávení spojeným s průjmy a proti
ledvinovému písku a kamenům. Zevně vesměs k výplachům a koupelím při léčení hemeroidů. Doporučuje se i jako dezinficiens ústní dutiny k odstranění zápachu při paradentóze (zde zjištěn i příznivý léčebný účinek). Posléze se pije
jako chutný čaj, vhodný i pro rekonvalescenty. Lékařství nevylučuje z těchto pův. lidových indikací ani jedinou a doporučuje drogu užívat jako nálev samotnou nebo v čajových směsích. Jahodníkový nálev se osvědčuje jako tonikum při zánětech sliznice
střev, doprovázených průjmy. K přípravě čaje pro nemedicinální použití lze užít i fermentované listy, chuť nápoje pak napodobuje dost věrně chuť pravého ”čínského” černého čaje. Mnohdy se doporučuje směs fermentovaných listů jahodníku, maliníku
a ostružiníku v poměru 1:1:1.
|
Pojídání zralých, sladkých, ale pro hořknutí neskladovatelných jahod je zajisté starší než používání léčivé listové drogy. Svědčí o tom nálezy nažek j. již v neolitických
kolových stavbách. Snad už do středověku lze položit vznik tzv. německého ”krev čistícího” bylinkového čaje ”Species germanicae”, jehož důležitou součástí byly i jahodníkové listy.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
