SVĚTLÍK LÉKAŘSKÝ
Krtičníkovité
Euphrasia officinalis L. s.
Scrophulariaceae
|
|
Jednoletá bylina, polocizopasná, 5 - 45 cm vys. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, jednoduchá nebo větvená, lysá nebo kadeřavě pýřitá, v uzlinách žláznatě
chlupatá. Listy jsou křižmostojné, ± přisedlé, s podlouhlými až ± okrouhlými, lysými, štětinkatými nebo ± žláznatými, zubatými čepelemi. Květenství tvoři vrcholové klasovité hrozny v paždí střídavých listenů. Květy jsou obojaké, souměrné a se srostlými
obaly. Kalich je zvonkovitý, čtyřzubý a koruna dvoupyská, s nálevkovitou trubkou, bílá až světle nachová, na dol. pysku tmavofialově proužkovaná a v ústí se žlutými skvrnami. Tyčinky jsou dvoumocné. Semeník je svrchní, ze 2 plodolistů a dvoupouzdrý.
Plodem je pouzdrosečná tobolka pukající dvěma nestejnými chlopněmi. Semena jsou droboučká, velmi četná, podélně zřásněná. Sbírají se všechny druhy sekce Euphrasia,
jež rostou na sev. polokouli (hlav. Evropa, Sibiř a Himálaj). V. - X. V ČSSR roste na 15 druhů, s řadou poddruhů a kříženců. Jsou značně proměnlivé a jejich taxonomie je obtížná.
|
Pro sběr jsou vhodné druhy rozšířené hoj. až dosti hoj., zejména v nižších polohách. Světlíky jako polocizopasníci jsou sice rostliny ± zelené, někdy až fialově naběhlé,
ale přísavkami na postranních kořenech se přisávají v zemi ke kořenům sousedních rostlin (hlav. trávy a šáchorovité) a sají z nich minerální látky rozpuštěné a nasávané vodivými pletivy z půdy. U mnohých druhů byl zjištěn tzv. sezónní dimorfismus, tj.
dvojí typ rostlin: letní (V. - VI.), chudě větvené až s jednoduchými lodyhami a s prodlouženými články, a podzimní (IX. - X.), bohatě rozvětvené a s krátkými lodyžními články. Tato ”plemena” jsou zejména u lučních druhů (letní rostliny kvetou před senosečí).
Jméno E. officinalis je založeno na nesourodém dokladovém herbářovém materiálu, proto byl jako nomenklatorický typ pro rod Euphrasia dodatečnou typizací vybrán druh E. rostkoviana. Protože na sběr drogy jsou vhodné
všechny druhy uvedené sekce rodu, je použiti nejstaršího jména úhrnného taxonu pro praxi přijatelné. - Drogou je kvetoucí nať (Herba euphrasiae). Bohatě olistěné kvetoucí lodyhy bez dol. bezlisté části se odřezávají nožem. V dobře zapojeném porostu lze
sebrat za 1 hod. až 2 kg kvetoucí natě. Droga si i po usušení zachovává přirozenou barvu listů a květů, je bez pachu (slabě kořenný pach čerstvých rostlin ztrácí), chutná nahořkle a mírně slaně. Je to výlučně sběrová droga. Obsahové látky nejsou dokonale
známé. Z drogy byl izolován glykosid aukubin, který je známý i jako účinná obsahová látka jitrocele. Jeho aglykon je antibioticky účinný, což osvětluje antibakteriální působeni světlíku a jeho hojivé účinky. Vedle aukubinu obsahuje droga málo
známé hořčiny a třísloviny, stopové množství silice a údajně i vitamíny A a C.
V lékařství se s. používá jen výjimečně, v lidovém léčitelství je však droga značně ceněná. Doporučuje se v
nálevu k zevnímu použití, a to na koupele, výplachy nebo obklady při zánětech spojivek nebo zánětech očních víček, spojených s nepříjemným svěděním nebo únavou očí. Tyto indikace jsou založeny pouze na zkušenostech lidového použití, nejsou
doloženy žádným podrobnějším klinickým průzkumem. Také lidové použití nálevu (dostatečně teplého) ve formě obkladů na ječná zrna se traduje jako velmi účinné. Někdy se doporučuje směs světlíku a heřmánku v teplých obkladech, které se přikládají
v mulu na nemocné oční vičko. Ze zkušeností lidového léčitelství čerpali i navrhovatelé hromadně vyráběných léčivých přípravků, určených k léčení zánětů spojivek, slzných kanálků, únavy očí apod., ve kterých je s. jednou z účinných součástí
vedle heřmánku, měsíčku a kys. borité. Samoléčení očních chorob s. může být nebezpečné, protože při domácké přípravě obkladů nebo koupeli může dojít k zanesení další infekce do oka nebo k zanedbáni nutného lékařského zákroku. Ojediněle se droga
ještě doporučuje k vnitřnímu užívání ve formě čaje při žaludečních potížích (katary, dyspepsie) a při zánětech hor. cest dýchacích.
|
S. byl znám jako léčivka, včetně výše uvedených indikací, již v antické medicíně. Také ve středověku se vys. cenil jako prostředek k léčení očních chorob. V současné době
se používá esence z čerstvé natě v homeopatii se stejnou indikací. Další rozšíření v používání drogy závisí na výsledcích hlubšího chem. i farmakologického výzkumu.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
