ŘEBŘÍČEK OBECNÝ
Hvězdnicovité (složnokvěté)
Achillea millefolium L.
Asteraceae (Compositae)
 |
|
Vytrvalá bylina, 15 - 120 cm vys., aromatická, s plazivým, vícehlavým, bohatě větveným oddenkem. Lodyha je přímá, tuhá, bohatě listnatá, chlupatá až vlnatá. Listy
jsou střídavé, dol. krátce řapíkaté, střed. a hor. přisedlé. Čepel je ± podlouhle kopinatá, 2 - 3krát peřenosečná, s úkrojky různého tvaru a postavení k rovině vřetena čepele. Květenství tvoří chocholičnatá, hustá a plochá lata, složená z drobných
úborů. Zákrov je kuželovitý, střechovitý a víceřadý, ze zelených až skoro černých, na okrajích suchomázdřitých listenů. Lůžko úborů je polokulovité, duté a plevkaté. Květy v paprsku jsou jazykovité, v poctu ± 5, s bílou až sytě růžovou korunou
a samicí, v terči paprsčité, kromě pestíku pětičetné, s trubkovitou, špinavě bílou korunou a obojaké. Tyčinky jsou souprašné. Semeník u obou typů květů je spodní ze 2 plodolistů a jednopouzdrý.
Plodem jsou podlouhlé, zploštělé, stříbrošedé, na vrcholu uťaté a po stranách úzce křídlaté nažky bez chmýru. VI. - IX. V ČSSR dosti hoj. až hoj.; louky, stráně, meze, pastviny, mýtiny, suché skály a u cest, také na rumištích, náspech i na polích
jako plevel z nížiny do subalpínského stupně.
|
Druh roste v Evropě a Asii, převážně v mírném pásu, na vých. do Džungarské pánve a vých. Sibiře. Zavlečené v Sev. Americe, již. Austrálii a na Nov. Zélandě. Na drogu
se sbírají v podstatě všechny druhy, patřicí do sekce Millefolium, s čepelemi 2 - 3krát peřenosečnými. Je to např. ř. jemnolistý (A crithmifolia), ř. sličný (A nobilis), ř. štětinolistý (A. setacea), ř. sleziníkolistý (A.
aspleniifolia}, ř. panenský (A. pannonica) a ř. chlumní (A. collina), jež všechny patři k naší pův. květeně a jejichž rozlišení není pro sběrače léčivek proveditelné. - Drogou jsou květenství (Flos millefolii) nebo celá kvetoucí
nať (Herba millefolii), přičemž květní droga nesmí obsahovat části lodyh a naťová nesmi obsahovat dol. tvrdé a neolistěné části lodyh. Při sběru se používají nůžky (květní droga) nebo srpy s pilovitým ostřím (naťová droga). Drogy aromaticky kořenně voní
a jejich chuť je kořenná a nahořklá. Poptávce po droze stačí zatím sběr z přírodních stanovišť, někde velmi bohatých (vých. Slovensko). Hlav. účinnou složkou drog je silice (0,2 - 0,5%), jejíž složení je zřejmě podmíněno geneticky. Tetraploidní taxony
obsahují v silici až 50% chamazulenu, který vzniká z proazulenu matricinu (0,1%), podobně jako je tomu u heřmánku lékařského. Hexaploidní a pravděpodobně i oktoploidní taxony neobsahují matricin, a tudíž jejich silice neobsahuje ani chamazulen. Místo
matricinu je v nich přítomen hořký achilin, ale z něho chamazulen nevzniká. Silice dále obsahuje pineny, sabinen, cineol, karyofylen, borneol, kafr, terpineol a tzv. pelyňkový keton. Drogy obyčejně pocházejí ze směsi taxonů, které jednak obsahují v silici
chamazulen, jednak obsahují hořký achilin. Pokud by se ř. nepěstoval (pěstováni je možné) v kultivaru s určitým typem silice, není možné složení silice v drogách normalizovat. Lékopisy, ve kterých je ř. a jeho drogy oficinální, požadují drogy se silicí
obsahující chamazulen.
Drogy účinkují protizánětlivě a protikřečově. V lidovém léčitelství se drogy ř. cení více než v lékařství.
Uplatňuji se v nálevu samotné nebo v čajových směsích jako mírné amaro-tonikum při nespecifických gastritidách a dyspepsiích. Protikřečové účinky drogy se využívají při poruchách zažívacího ústrojí, zejména při nadměrné plynatosti a žlučníkových
obtížích. V lidovém léčitelství se zdůrazňuje také diuretický a současně protizánětlivý účinek při chronických potížích močového ústrojí. Protikrvácivá účinnost, rovněž někdy zdůrazňovaná, je poměrně nízká. Dobrých výsledků bylo dosaženo
při léčení alergické záduchy průdušek u kojenců. Zevně se používají drogy ke koupelím a obkladům na vředy a zanícené, špatně se hojící rány a do koupelí s dezinfekčním působením. Při předávkování se mohou u citlivých osob vyskytnout vyrážky nebo
závratě.
|
Ř. patři mezi nejstarší léčivé rostliny. Již od antiky se používal jako hojivý a krváceni stavící prostředek hlav. mezi vojáky. Rovněž středověké herbáře chválí jeho léčivost.
I dnešní vyhlídky na využití v lékařství jsou příznivé.
Použitá literatura: Atlas léčivých rostlin, Doc. RNDr. Václav Jirásek, CSc., RNDr. PhMr. František Starý, CSc. Vydalo Státní pedagogické nakladatelství n.p. v Praze
roku 1989 jako svou publikaci č. 6-82-33/2
<<< Zpět na obsah
|
